příběh

takhle podobně vypadal náš milovaný angellek ,řeknu vám svůj příběh.bude to o tom jakou máme smůlu na kočky: první mícu jsme si vyzvedli u staré ale  hodné paní. Byla to obyčejná kočka domácí ale my sme ji milovali jmenoval se Mikešek.zanedlouho se nám ztratil a my jenom co jsme se ztěží výprostili z onoho hrozného smutku hledali jsme další inzeráty .tentokrát jsme si vybrali kočičku do bytu . byl to krásný , čistokrevný kocourek ragdoll.u něho jsme si vybudovali ten nejdelší vztah,ale jelikož mame tu odpornou kočičí smůlu dostala máma alergii.to proto ,že ikdyž jsme se snažili sebevíc uklízet kocourek měl moc chloupků.museli jsme ho dát pryč a jelikož byl zchovné stanice převezen do Německa kde si u něj vybudoval též alergii ,poté byl převezen domů do chov. stanice a pak k nám,také to proněj nebylo nejlehčí.po strátě těch dvou čičinek jsme se snažili o třetí šanci a povedlo se ona kočička jménem Micinka je u nás do dnes.A doufáme že kočičí smůla znovu nezasáhne,poté by jsme měěli jen našeho přepřepřepřemilého pejska,kterého by chtěl asi každý. Tak tohle byl mel být můj pravdivý příběh